Dnem 23.05.2009 dochází k významnému pokroku v rozvoji turistiky na Biskupké kupě – po zpřístupnění
stezky sv. Antoníčka v r. 1999,
Rudolfovy stezky v r. 2002, a v režii LČR zpřístupněné stezce sv. Rocha ( autor revírník L.Kmínek) v r. 2003 je zpřístupněna nová, už mezinárodní trasa – Wolfův okruh.
Jeho vznik umožnil vstup ČR a PR do Schengenského prostoru – čili návrat k principům přeshraničních vztahů vytvořených za vlády Jeho výsosti, c.k. Františka Josefa I. *
W.okruh probíhá územím dvou států a tří krajů – Olomouckého, Moravskoslezského a Opolského.
Myšlenkou na jeho vznik jsem se začal zabývat od r.2000, veden nadějí vyplývající z blížícího se vstupu České a Polské republiky do EU a současně znechucen excesy polské SG – zatýkání vyděšených turistů probíhalo na Biskupské kupě až do r. 2003.
V letech 2007 – 2008 při seznamování dotčených úřadů a osob se záměrem vytvoření W.okruhu se fakticky už jen dotvářelo kolegiální prostředí opírající se o předešlou spolupráci všech zainteresovaných osob bez ohledu na funkci,
společenskou pozici či státní příslušnost.
Za zmínku snad stojí jen reakce jistého českého úředníka, majícího sféru turistiky v tučně honorované pracovní náplni, kterému jsem se při jednání o Opavské stezce ( jeden z dalších záměrů ) zmínil o průběhu zřizování Wolfova okruhu. Ve chvíli, kdy si tento dobrý muž zřejmě uvědomil, že to vše jde mimo jeho kulaté razítko, že se pracovití lidé dokáží domluvit, do záměru vložit svůj um, čas i peníze a ignorovat loudavý, nenažraný, zpolitizovaný byrokratický aparát spolu s úředníky a jejich nezištnými rodinami a přáteli přátel, zoufale vykřikl: „ ..to je partyzánština !!!“. Nevím už, co jsem tenkrát řekl, ale respekt v tom nebyl, dnes bych dodal, že pevně doufám, že vstřícnost, ochota a porozumění časem vytěsní své protějšky i z myslí dalších lidí.
Pomyslný začátek W.okruhu je zvolen na vrstevnicové cestě cca 250 metrů od parkoviště na Petrových boudách ve výšce cca 710 m/m. ( nejvyšší bod je u transformátoru Schroniska ve výši cca 760 m/m). Toto snadno dostupné místo umožňuje nenáročně a rychle vytvořit zázemí potřebné pro případné běžecké, lyžařské či cyklistické klání.
Svou délkou – cca 6.5 km , převýšením cca 50 m, jednoduchým terénem a četnými možnostmi kombinací s ostatními, různě náročnými tur. trasami nabízí bohaté sportovní využití. Nezanedbatelným přínosem W.okruhu je zjednodušený přístup hendikepovaných návštěvníků na polskou chatu – Schronisko PTTK.
W.okruh vznikl pospojováním částí stávajících lesnich cest a obnovením starých smyků. Pouze na několika málo místech došlo k odstranění náletových dřevin, travin a maliní a drobným terénním úpravám.
W.okruh je označen modře, a jako lyžařský, tzn. na oranžovém podkladu.
K tomuto dnes standartnímu značení KČT je přidáno s odkazem na kulturní historii této oblasti trojúhelníkové značení MSSGV, pro nějž byly zvolena kombinace oranžovo – modrá. ( bližší informace níže ) . Každá křižovatka W.okruhu se stávající tur. trasou je osazena lavičkou s názvem křižovatky. Přednost při volbě názvu křižovatky dostala přírodní charakteristika místa,- „ Na bažině“, „Na hřebeni“, „Na mokré“, „ Na Schronisku“ další pak podle zdejších významných rodáků – „ Hoffmannova lavička“ , „Braunerova lavička“, a na volně navazující stezce pod Křížem smíření pak „ Pfitznerova lavička“.
Náklady spojené s přípravou a terénní úpravou W.okruhu, výrobou a instalací laviček, značením MSSGV a závěrečnou oslavou nese rodina správce věže.
Náklady spojené se značením KČT, výrobou a instalací plechových tabulek
s názvy křižovatek a zanesení do tur. map nese KČT.
Náklady na zřízení přístřešku u křižovatky se stezkou sv. Antoníčka
nesou LČR Jeseník.
Text slavnostního projevu předneseného správcem rozhledny dne 23.05.2009 v 11.00 tamtéž :
„ Přátelé,
vítám Vás při zpřístupnění Wolfova okruhu, pln respektu vůči těm z Vás,
kteří se podíleli na vzniku této stezky, kteří hledali a nalezli způsob, jak ji přivést k životu – ku prospěchu návštěvníků našich hor.
Tato stezka procházející třemi kraji dvou států, bude nás, v nich žijící,
spojovat tak přirozeně a samozřejmě, jak přirozeně a samozřejmě budou
zanikat předsudky mezi námi. Záleží jen na nás – na našem sebevědomí
evropanů, stojícím na úctě k dílu našich předků.
Chci zde a nyní upřímně poděkovat všem mužům na svém místě, kteří se
v posledních letech významně zasloužili o vzestup Biskupské kupy:
– bývalému lesnímu správci panu ing. Latnerovi z Jeseníku
– panu lesnímu správci ing. Pňáčkovi z Jeseníku
– panu lesnímu správci ing. Závodnému z Města Albrechtic
– panu revírníkovi Kmínkovi z Petrovic
– panu revírníkovi ing. Paulovi ze Zlatých Hor
– panu lesnímu správci ing. Jureckiemu z Prudniku
– panu starostovi ing. Fejdychovi z městského úřadu v Prudniku
– panu dr. Szymkoviczovi z městského úřadu v Glucholazech
– bývalému starostovi panu Začalovi ze Zlatých Hor
– panu Karasovi z KČT Bruntál
– panu Mičunkovi z KČT Šumperk
a všem ostatním nejmenovaným za jejich práci na společném díle.
Pane veliteli, vydejte prosím povel k odstranění poslední překážky na Wolfově okruhu „
( po těchto slovech byla prostřelena rudá páska, následoval křest okruhu
lahví šumivého vína vržené ráznou ručkou Boženky Dlabačové, řečené Dlabajda proti kameni s iniciálami MSSGV Z.)
Slavnost ukončila slova :
„ Nechť na této stezce vždy vyšumí únava z těla poutníkova tak rychle, jak rychle vyšuměl tento ušlechtilý nápoj z křehké nádoby“
Mirek Petřík.
MSSGV
Mährisch – schlesischer Sudeten – gebirgs – verein
Moravskoslezský sudetský horský spolek
– založený 1881 ve Freiwaldau ( Jeseník) – v témže roce sekce Zuckmantel (Zlaté Hory). Jeho členové vyvinuli systém značení složený ze dvou trojúhelníků, z nichž jedna barva trojúhelníku mířícího ke startu byla shodná ve všech značeních používaných v dané lokalitě, a barva trojúhelníku směřujícího k cíli odpovídala zvolenému cíli. Ve Zlatých Horách směřovala do města ( místo startu) barva modrá. KČT založený v r. 1888 v Praze zvolil systém značení páskový.
Rozdíl mezi značením je v oblasti náročnosti provedení a současném poskytnutí informace patrný na první pohled. Systém MSSGV má pouze šest úhlů a vždy informuje o směru cesty. Systém KČT má v základním provedení dvanáct úhlů, přičemž směr zůstává utajen. Aby systém KČT určil start/cíl (směr) je nutno zvednout počet úhlů na dvacet jedna….Velikost znaků MSSGV byla doporučena, proto v místech odlehlých, v mlze nejistých, se malovaly znaky až obludných rozměrů . Tyto znaky provázely turisty na Jesenicku již v dobách,
kdy obrozenci kolem Vojty Náprstka teprve bádali nad vznikem nějakého turistického spolku, v důsledku čehož vznikl KČT. Jisté rozdíly vynikly také při pořádání výročních schůzí obou spolků. Zatímco se delegáti sekcí MSSGV ve Vídni, Berlíně, Wroclavi, apod. sjížděli na ústředí spolku do Jeseníku, delegáti KČT uvědoměle budovali pragocentrismus.
* Schengen císaře Františka Josefa I
Nařízení císařské, vydané dne 6.listopadu 1865, ježto se týče zrušení
revise pasů na hranicích říšských.
Má platnost v celé říši. ( Obsaž. v XXXII. částce zákoníka říšského,
č.116, str.354, vydané dne 14. listopadu1865.)
Aby konání cest v mém císařství více se usnadnilo, vidí se Mi, po
vyslyšení Mé rady ministerské, naříditi takto :
§ 1. Revise pasů v postavci 1. Mého nařízení, vydaného 9. února 1857
(č. 31 zákonníka říšského ), na hranice státu obmezená, i tam vůbec
neprodleně přestane
§ 2. Naproti tomu každý pocestný, zdejší i cizí, povinnen bude,
požádal-li by toho úřad, předložiti průkaz, co se týče jeho osoby i prostředků k jeho výživě
§ 3. Mojim ministrům a kancléřům dvorským, jichž se dotýče, zůstavuje se, pakli by bezpečnosti říše nebo veřejnému pořádku válkou, vnitřními
nepokoji nebo jinými příběhy nastávalo nebezpečenství, aby vidování pasů na čas zase zavedli, buď na hranicích říšských vůbec, nebo v jistém okršklu pohraničném, aneb ku potřebě na cesty z jistých a do jistých států.
§ 4. Uřadům centrálním, jichž se týče, ukládá se, aby toto nařízení ve skutek uvedly.
V Schönbrunně, dne 6. listopadu 1865
František Josef m.p.,
Hrabě Belcredi m.p.
Z nejvyššího nařízení :
Bernard rytíř Meyer m.p.